close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zpevak

9. května 2009 v 22:56 | ja |  ME POVIDKY
V jedne zemi se jednou konal koncert nejslavnejsi a nejzarivejsi pevecke hvezdy...Konal se na jednom namesti na kterem se seslo asi 5000 lidi.Vypadalo to,ze je to Mistrovo nejlepsi vystoupeni.Lide sileli a jasali bez zabran.Kdyz se schylovalo ke konci,lide chteli pridavek...Nez vsak Mistr zacal s pridavkem,nahle odnekud na nej dopadlo rajce.Vsichni lide byli v soku.Nemluve o Mistrovi.Nez se vsichni stacili vzpamatovat,priletelo na Mistra dalsi rajce!To uz byl dav rozzureny a patral po tom drzounovi.Ten se vsak v klidu prihlasil.Mistr ho vyzval na podium,aby vsem rekl proc to udelal.Na jeviste vystoupil asi tak tricetilety mladik,podal Mistrovi ruku,ale neomluvil se.Zeptal se ho proto na duvod jeho pocinu.Rekl mu tedy do mikrofonu,ze jeho cas,jako dobreho zpevaka odesel,ze je to pry jeho nejhorsi koncert,jaky kdy slysel,ze ve zpevu uz si neni tak jisty,jako driv,ale hlavne,ze to nemelo zadny prozitek.Ze lide jsou zaslepeni minulosti,jeho minulou slavou,ne pritomnosti,ve ktere zpiva nejhur za svuj zivot...Prisli se podivat na odlesk minulosti.Nedokazi si priznat,jaka je pravda...Mistr se uklonil mladikovi a v placi opoustel jeviste.Dav stal jako opareny.Mladik vsak na Mistra zavolal a vyzval ho,aby jim jeste zazpival.Mistr pochopil,vratil se k mikrofonu a naposled ve sve kariere zazpival nejkrasnejsi pisen,jakou kdy na zemi slyseli.
 

Utery

9. dubna 2009 v 20:56 | ja
V jednom utery se Bruno zacal chovat nejak protivne.Vsechno na nej pusobilo tak nejak vsedne.Citil,ze na vsech skolach se jen uci a neproziva se uceni...Trapilo ho,ze lide poslouchaji neco,co nechteji slyset.Chtel by jim ukazat tu jejich pravou cestu,ale vetsina tech dospelych mozku to nechteji.Nechapal to.To utery se mu stala jedna zvlastni vec.Nepochopil smysl uceni,ale pochopil,proc je tolik deti nestastnych...Ve vzduchu leta proza z prozitych dnu,ale clovek se boji ji vyjevit a ukazat nam konecne pravou tvar,kterou nosime tolik zivotu..To utery se mu zdalo vse marne,ale zaroven citil nadeji,ze se muze zmenit tolik veci...Nevedel vsak,jestli to nekteri prijmou jako jeden z netradicnich dni v jejich zivote.Mel strach,ze vse splyne do jednoho nesmyslu a Oni to pochopi jinak.Proc se citil tak bidne?Nemel tuseni,nejradeji by rval a vsem ukazal o co tu jde.Ale nemohl ani vstat.Ucitil,ze vse zdrevnelo a stoji na mrtvem bode.Zkousel si vzpomenout na jednu pisen,kterou jako mlad zpival,kdyz se citil smutny.Ale u druheho taktu se zastavil,nebot uz zapomel,jak chutna pravy smutek v osameni.Misto toho vi,jak chutna prichut zakryvani svych snu...To utery se uvnitr jeho objevilo neco,co jeste nepoznal.Vstal a sel poprat svemu adoptivnimu synovi vse nejlepsi a at se od dneska nauci byt opravdovou rozkvetajici ruzi,ktera bude vonet dokud jeji dny se nepresunou do sveta,kde bude mit sanci zacit znovu...

slavnost

24. ledna 2009 v 10:47 | ja
Lide by meli oslavovat kazdy den!Meli by se sejit a bavit se,tancovat,zpivat,rvat...Ale dnes lide jsou spatne vychovani.Takovy clovek je pro ne blazen.A mimochodem,lide maji v sobe zabrany,ktere tato spolecnost u nich vytvorila a tvori...Lide citi neco jineho nez ostatni,ale radeji se pridaji do davu a delaji ty same veci ajko ti druzi a to ze strachu,ze je zavrhnou a ze se ocitnou mimo spolecnost,tudiz v osameni...
 


Ugom-cast prvni

21. ledna 2009 v 21:46 | ja |  ME POVIDKY
Kimo Skaiko byl jednoho dne lapen do duruni.Duruni bylo neco jako masozrava rostlina,ktera se vznasela ve vzduchu a hledala svou obet.Kimo mel prave tu smulu,ze duruni si vybrala prave jeho.Lezel na zemi skoro v bezvedomi po boji,ktery svedl s malou asi pul metru vysokou bytosti,ktera se da tezko popsat,ostatne jako vsechny postavy z teto povidky.Vypadalo to,jako by to bylo pul metru hnilobneho zapachu obklopujici zelenou siluetu,ktera vypadala,jako napul zaba a napul strom s nekolika vetvemi.Tato bytost se honosila jmenem Ugom.Kimo zrejme prohral tento boj,nebot Ugom ted nad nim stal a drzic nekde u sveho tela zbran Taron,neznama nam to zbran,tez tezko popsatelna,snazil se Kima probodnout.Zvedajic Taron,machl jim vzduchem.Ale nedopadl.Zbran mu vyrazila Fonum,zenska bytost vypadajici jako v mlze zahalena bohyne krasy...Byla to Kimova nevsedni osudova harmonie...Harmonie,kterou poznal nekde uvnitr sveho vnitrniho sneni.V jeho azurove svetle barve jeho tela vyvolavala tato Fonum svetlo,ktere nemohl pochopit...Jakmile Ugom spatril Fonum,vrhl se na ni.Avsak krasa,ktera vyzarovala z Fonum,zaslepila Ugoma...Ten potom nebyl schopen reagovat na Dech Tuxua,ktery se vydral z Fonunin utrob.Bylo to jako vitr,sladky vitr,ktery ovanul Ugoma a privedl ho do nepopsatelne slasti,ktera mu odebrala vsechnu silu.Padl a vychutnaval slast,jako jeste nikdy pred tim nezazil.Mezitim se snazila duruni vysat z Kima jeho Lido-telo,ktere bylo nepopsatelne...Fonum vsak vcas zasahla a duruni zneskodnila neznamou silou,silou,kterou ovladala jen Fonum.Rostlina pak brzo odumrela...
"Kimo",ozvalo se z Fonumi.
Kimo zareagoval tak,ze se jeho utroby rozsvitili modrym svetlem,ktere celou osvitilo Fonumi,stojici tesne nad nim.
"Kimo",ozvalo se znovu."Necekej"Septla libezne a zmizela.

Neco

21. ledna 2009 v 21:32 | ja |  NUDA
Clovek je od narozeni veden.Je veden druhymi lidmi.Pozdeji to pretrvava v automaticke jednani.Clovek spi.A to hluboce.Cokoliv clovek dela,je automaticke jednani,ktere odpozoroval od druhych.Ani si to neuvedomuje.Pohybuje se jako robot.Dnesni doba je jeden velky blazinec.Je v ni malo jedincu-individualit,kteri by zili podle sveho.Vsichni okolo chodi a mysli automaticky.Jejich srdce jsou vyprahla.Proto se citi mizerne.Clovek nemusi nikoho hledat.Kdyby se nebal otevrit se hned ted a tady,bylo by vse jine.Ale ti druzi nas to odnaucili,nebot bychom vypadali jako blazni.A kdyz clovek uslysi jeste tato negativni slova a citi,ze ho nikdo nechape a odsuzuji ho,potlacuje svou osobnost a vytvari tlak...

Kam dál